Mezi lidmi nebo utéct mezi vlky?

10. února 2015 v 12:26 | Lady_Paranoid |  Pensiero.



Nikdy jsem nesoudila, že budu navždy mezi lidmi, kteří by udělali cokoli, abych se citila milovaná.


Bylo to ráno, kdy jsem se konečně vykopala ze slz a vzpomínek. Nevěděla jsem jestli dělám dobře. Od všeho jsem utíkala a myslela jsem si, že to jen tak přebolí. Byl to skoro týden a já jsem si marně myslela, že si splním sen. To ráno jsem se namalovala a oblékla se tak jak to míval rád i on. Což mě měl rád takovou jaká jsem... možná to byla lež.

Zbalila jsem si batoh plný psích pamlsků a pár osobních věcí. S dárkem k vánocům. Přesně jsem věděla kam v ten den miřím. Nikdo však nevěděl kam mířím. Ztratila jsem chuť a důvěru. Najivně jsem čekala, že by se to snad mohlo změnit. Nic se nezměnilo, jen se to zhoršovalo. Ty prospané noci po boku s člověkem, kterého už nikdy nebudu mít. Raději v lese tam sem patřila.

Deaktivovat učet. Ano. Popadla jsem batoh a mapu s kompasem. Naposled jsem zabouhla dveře bytu ve kterém jsem měla miliony vzpomínek. Nikdy jsem se tam nevrátila. Mobil mi spíž sloužil jako hodiny než jako pomůcka. Odjela jsem vlakem až někde do beskyd veděla jsem, kde přesně jsem tenkrát jako malá potkala štěně zvířete...které mi dokázalo pomoct. Když jsem zapnula mobil bylo tam miliony smsek..,, Vrať se domů"... ,, Chybíš nám". Nikomu jsem nechyběla. A ten hrozný pocit, že mě nikdy nepotřeboval. Šla jsem svou cestou. Moc jsem chtěla volat, že mi bude chybět. Ne nikdy to neudělám.

ČIM VÍC JSEM hledala... tím víc jsem ztrácela náděj, chtela jsem domů. Chtěla jsem za člověk, který o mě kdysi stál i přes všechny problémy. V dobrém i ve zlém. Teď mi v hlavě znělo..,, přestalo me to bavit".. Šla jsem hlouběj do lesa byl to skoro měsíc co jsem se nikomu neozvala a ani jsem neměla sama jak si pomoct. Najednou jsem si sedla do sněhu a řvala na les,, Proč? proč? kurva řekni mi proč?! Nikdy jsem se necítila opuštěneji.".. Slza míjela slzu na mé tváři. Položila jsem si hlavu do sněhu. Nesnášela jsem ho tak jako jsem nesnášela sebe. NIKDY jsem ho nemohla nesnášet.. Tím víc.. Nic mi nedávalo takovou náději než najít vlka, kterého jsem viděla když mi bylo 10.

Uběhla hodina a já jsem zvedla hlavu a byl tam stál tam celý šedý s nádhernýma očima. Cenil na mě zuby asi si mě už nepamatoval. Já ano. Byl sám. Nebo byla? Byla to ona... krásná. Nádherná říkala jsem ji ROOF.... Já jsem byla unavená sotva jsem se na ni dívala než sem ztratila vědomí sama. Když jsem se probudila ležela jsem v malé noře, která mi připadala velká. Nevím jak jsem se tam dostala a kolem mě běhalo mnoho malých tělíček. Neviděla jsem přes zamlžené brýle. Zase jsem citila slzy. Bála sem se. Teď už jsem věděla, že psi jsou lepší než lidi. Dokonce se ke mě tulili a hledali co bych jim dala.. Teď jsem mohla říct nikdy se nevratím.


Važte si toho co máte než to ztratíte. Nikdy není možné návratu.
Ikdyž to není vaše chyba.
Co je lék na bolest?
Útéct nebo bojovat až do zničení sami sebe.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 yuki yuki | 10. února 2015 v 17:09 | Reagovat

Aj, keď máme veľkú chuť to skončiť.Musíme zaťať päste a bojovať ďalej. :) Pretože tomuto svetu máme čo ponúknuť.

2 Lee Lee | Web | 10. února 2015 v 17:52 | Reagovat

[1]: bojovat pro něco co už možná ani nemá smysl. Uděláme velku lest na život!

3 Ella Ella | E-mail | Web | 13. února 2015 v 17:11 | Reagovat

Nádherně píšeš! :O

4 Lee Lee | Web | 13. února 2015 v 18:02 | Reagovat

[3]: Já ti ani nevím. Tohle píše život.

5 Hay. Hay. | Web | 22. února 2015 v 11:30 | Reagovat

Dobrodružstvo je krásne potom, ako pretrvá - potom človek zabudne na všetko zlé, a ostanú mu len dobre spomienky. Časom je to tak aj s ľuďmi. Nič netrvá večne, na to treba pamätať. A občas je proste dobré utiecť niekam. Zvieratá narozdiel od ľudí nesklamú. V tomto príbehu, alebo spomienky je to opísané krásne. Keď som sa ja naposledy vybrala takto na výlet, nahaňal ma diviak :D

6 Lee Lee | Web | 25. února 2015 v 15:34 | Reagovat

[5]: tak to musela být sranda, děkuji za komentář je to pravda, ale i všechnu tu bolest může hradit něco nového co přijde a to nečekaně :) :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama